Kdo prodá či pronajme nemovitost bez energetického průkazu, riskuje pokutu

Lidé, kteří prodávají či pronajímají byt nebo rodinný dům, a přitom nemají pro svou nemovitost vyhotoven průkaz energetické náročnosti budov (PENB), riskují pokutu až 50 tisíc korun. Majitelé bytových domů nebo společenství vlastníků jednotek potom až 200 tisíc Kč. Bez průkazu je přitom obrovské množství domů.

 „V současnosti je 95 procent realitních nabídek bez energetického průkazu,“ odhadl pro Právo Luděk Lošťák, ředitel společnosti Comfort Space, která se vypracováváním takzvaných energetických štítků budov zabývá. Drtivá většina nemovitostí v nabídce realitek má jako třídu energetické náročnosti uvedeno G, tedy tu vůbec nejhorší.Lidé nemovitost prodávají či pronajímají jen několikrát v životě a zákony příliš nečtou. Klient je také často ochoten pokutu riskovat.

S vyšší pokutou musí samozřejmě počítat majitelé těch budov, kde je společenský dopad neopatření si průkazu závažnější, jako jsou například bytové nebo administrativní budovy.

Cena PENB se u rodinných domů pohybuje v řádu tisíců korun, u bytových domů potom vyjde až na desítky tisíc.

Povinnost opatřit si průkaz nevyplývá podle ředitelky odboru kontroly Státní energetické inspekce (SEI) Marcely Juračkové ze zákona automaticky, musí tedy nastat některá ze situací, jako například právě prodej či pronájem. „Především vlastníci, jako jsou města, obce, SVJ a bytová družstva, jsou již lépe informováni a k zjištění nedostatků u těchto vlastníků dochází méně. Je to znát i na počtu obdržených podnětů ke kontrole, kdy v roce 2016 jsme se potýkali s velkým množstvím oznámení o neplnění povinností spojených s průkazy, především pak v případech SVJ, kdy majitelé jednotek chtěli prodat či pronajmout svoji jednotku a SVJ jim odmítlo průkaz předat, i přesto, že mu to zákon ukládá,“ doplnila.

Majitel bytu musí SVJ nebo družstvo požádat o vydání PENB, pokud tak SVJ nebo družstvo neučiní ani na druhou žádost, může majitel při prodeji nebo pronájmu nahradit PENB fakturami za energie za poslední tři měsíce.

Podle údajů SEI je zase třetina vypracovaných energetických štítků vadná. SEI vloni zkontrolovala přes 1500 průkazů energetické náročnosti budov, přičemž každá kontrola se vede se zpracovatelem tohoto průkazu, tedy s energetickým specialistou. Předmětem každé kontroly jsou v průměru tři průkazy od jednoho zpracovatele. Situace se přitom meziročně nelepší, v letech 2016 i 2017 činila přibližně 34 procent.

Loni bylo uděleno 260 pokut v celkové výši přibližně milión korun. Nejvyšší pokuta udělená energetickému specialistovi činila 30 tisíc Kč.

Martin Procházka, Právo