Vyznáte se v pojištění nemovitosti a domácnosti?

Češi si svůj majetek pojišťují, někteří dokonce více než vlastní život. I tak se ale někteří při sjednávání pojištění nemovitosti a domácnosti dopouštějí chyb, neseznámí se s různými výlukami či své pojistky pravidelně neaktualizují.  Jedním z nejrozšířenějších omylů je domněnka, že pojištění nemovitosti se vztahuje jen na dům a pojištění domácnosti naopak jen na byt. Přitom oba typy pojištění je vhodné uzavřít jak pro dům, tak pro byt.

Jak to tedy je a v čem je rozdíl? „Používá se na to jednoduchá pomůcka: když pomyslně obrátíte byt vzhůru nohama, vše, co z něj vypadne, spadá pod pojištění domácnosti. Patří sem tedy nábytek, elektronika, koberce, svítidla či věci osobní potřeby. Naopak součásti pevně spojené s bytem či domem se řadí k pojištění nemovitosti. Jsou to například radiátory, obklady, dveřní zárubně, podlahové krytiny či zateplovací materiály ve stropech a podlahách,“ vysvětlila Eduarda Hekšová,

Zároveň však upozornila na to, že toto pravidlo nelze použít vždy a bez výjimek, kterými se řídí některé pojišťovny. Například podlahy zahrnují do pojištění domácnosti a mnohé mobilní předměty zase do pojištění nemovitosti. „Typicky spornými položkami bývají kuchyňské linky, vestavné spotřebiče, vestavěný nábytek nebo nejrůznější typy závěsných skříněk,” dodala.

V každém případě, než pojistku u dané pojišťovny uzavřete, zajímejte se o její přístup k pojištění jednotlivých položek.

Základní či rozšířená varianta?

Každá pojišťovna má svá vlastní pravidla a přístup k pojištění jednotlivých rizik ohrožujících váš majetek. Rozsah krytí pak často nabízejí v podobě balíčků, které se od sebe liší konkrétními riziky, pojistnými částkami a také výší pojistného.Často se ale setkáte s tím, že místo balíčků preferují jednodušší členění, a to na základní a rozšířenou variantu.

Základní varianta většinou zahrnuje živelní rizika (pojišťovny ji často označují zkratkou FLEXA a sdružuje rizika požáru, blesku, výbuchu a pádu letadla), škody způsobené vodou vytékající z vodovodního zařízení, povodeň nebo záplavu, vichřici nebo krupobití, loupež či krádež vloupáním.

V rozšířené variantě jsou obvykle zahrnuty škody způsobené vodou unikající z odpadního potrubí, pád stromů, stožárů či jiných předmětů na nemovitost, zatečení atmosférických srážek, přepětí v elektrické síti či zkrat, vandalismus či rozbití skel z jiné příčiny než pojištěným rizikem (all-risk).

Pozor na výluky

Zařazení, stejně tak ocenění jednotlivých rizik však vždy záleží na konkrétní pojišťovně. „Zatímco jedna může mít dané riziko již v základní variantě, u druhé si připlatíte za vylepšený balíček a třetí jej může úplně odmítat pojistit. Ujistěte se proto předem, že rizika, která pokládáte za nejpodstatnější, nejsou uvedena ve výlukách z pojištění, a tedy že vám je dokážou patřičně pojistit,“ doporučila Hekšová. Výluky se často týkají věcí, kterjsou v těsné blízkosti pojištěné domácnosti. Jedná se například o vybavení garáže, jízdní kola ve sklepě nebo zahradní sekačku v kůlně. Jak ale dTest upozornil, počet pojišťoven, které kryjí i tyto položky, pozvolna narůstá.

Pokud však vlastníte předměty neobvyklé hodnoty, počítejte s tím, že vám je klasická podoba pojištění určitě nepokryje. Například u sbírky drahých obrazů se připravte na výrazné navýšení pojistného. Značným zádrhelem bývá i způsob odcizení předmětů z domácnosti, které je podmíněné překonáním překážky pachatelem. Na obyčejnou krádež se tak pojištění vztahovat nebude.

Podpojištění, ale i přepojištění je problém

Velmi zásadní je i nastavení správné pojistné částky. V každém případě by měla odpovídat hodnotě samotného majetku. Odborníci varují jak před umělým snižováním, tzv. podpojištěním, ale záměrným a nepravdivým navyšováním, tedy přepojištěním.

 „Je tak užitečné občas pobočku pojišťovny navštívit a pojistnou částku upravit. Doporučuje se to zhruba jednou za pět let, v případě rozsáhlejších investic do vybavení nebo větší rekonstrukce je ale žádoucí změnu oznámit hned,“ doporučila Hekšová.

ZDROJ: bab, https://www.novinky.cz/finance/clanek/financni-poradna