Bytové domy nemá kdo vést

Počet bytových domů, o které se nemá kdo starat, roste. Jejich obyvatelé ztrácejí zájem o stále náročnější správcovské povinnosti a mnohá společenství vlastníků jednotek (SVJ) tak nemají vedení. Finanční odměny za tuto činnost jsou často navíc jen symbolické. V současné době chybí vedení více než desetině tuzemských SVJ.

Roste naopak zájem o externí správcovské firmy. Ty nabízejí spoustu služeb od péče o společné prostory přes vedení účetnictví až po výkon funkce předsedy SVJ. V domě obvykle nejsou odborníci na technickou, právní ani ekonomickou správu, kteří by komplexní služby externího správce mohli zastat. Poptávka po těchto službách proto dále roste.

Je to i tím, že občanský zákoník od r. 2014 umožňuje společenstvím zvolit si za statutární orgán osobu (fyzickou nebo právnickou), která není členem společenství. Důvody mohou být různé. Mezi jiným je to třeba i riziko narušení vztahů s ostatními vlastníky v případě provádění nepopulárních kroků, ale také fakt, že nový občanský zákoník zavedl pro členy statutárního orgánu stejnou odpovědnost jako pro členy obchodních korporací – tedy povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. Tzn., že za případnou škodu pak člověk v této funkci ručí svým majetkem. Velké množství povinností, nových předpisů a odpovědnosti od dobrovolného výkonu těchto funkcí odrazuje.

Někteří obyvatelé bytových domů se nechtějí na správě podílet vůbec a neúčastní se dokonce ani shromáždění vlastníků. Při nedostatečném počtu účastníků ale shromáždění nemůže dělat klíčová rozhodnutí a je de facto paralyzováno. Chybějící vedení bytového domu může mít pak řadu negativních důsledků. Nemá kdo kontrolovat smlouvy, svolávat shromáždění vlastníků či schvalovat doporučení k opravám a údržbě domu.

Zdroj: MFD 7.5.2019

Autor: Marek Tomanka