Garantované nájmy narážejí na realitu trhu
Zákon o podpoře bydlení měl přivést na trh tisíce bytů s garantovaným nájmem. V praxi to ale nefunguje. Nabídku jistého nájmu a spolehlivého nájemníka vlastníci většinou odmítají – zajímá je výnos, ne garance.
Dostupné nájemní bydlení se v českých městech stává čím dál vzácnější komoditou. Na inzerát se hlásí desítky zájemců, ceny rostou, a ani lidé s pravidelným příjmem často nedokážou na trhu uspět
Letos přijatý zákon o podpoře bydlení, jehož součástí je právě zavedení systému garantovaného bydlení, měl takové spojení radnic s pronajímateli výrazně usnadnit. Systém nabízí majitelům jistotu nájemného i úhradu případných škod, obcím má dávat do ruky nástroj, jak reagovat na bytovou nouzi v reálném čase. Berou na sebe riziko neplacení nájmu nebo škod v bytě. Hlavní garancí je ale fakt, že za tyto nájemníky ručí radnice a že jsou pečlivě vybíráni.
Garantované bydlení v Česku
Garantované bydlení je model, ve kterém obec nebo nezisková organizace uzavírá smlouvu se soukromým pronajímatelem a přebírá záruky za nájemníka. Nabízí například:
- jistotu hrazení nájemného
- krytí škod
- sociální podporu nájemníkovi
- výběr prověřených klientů
Přestože výběr nájemníků je přísnější než na běžném trhu a riziko neplacení prakticky nulové, většina majitelů zůstává k nabídce netečná. Garance pro ně nejsou argument – rozhoduje výnos.